Eiffelova věž – pařížský monument

Věž, Železná dáma (La Dame de Fer), jejímž konstruktérem se stal legendární architekt Alexandre Gustave Eiffel, je vysoká 324 metrů, od paty po hlavu. Strojí na Martových polích (Champs de Mars), na levém břehu řeky Seiny. Ročně vyšlape její schody anebo se nechá vyvézt výtahem k ochozu více než 6 milionů návštěvníků. Počítejte s tím, že i při vaší návštěvě Eiffelovky bude na věži natřískáno... Tím spíše za dnů s krásným výhledem.

A kudy nahoru na Eiffelovu věž cestička? Vyjít pěšky po schodech znamená vyšlápnout 1652 schodů. Pokud se rozhodnete jet výtahem, pak je to cesta s přestupy. Schody pro veřejnost vedou na Eiffelovku jen do druhého patra. Výtahy z přízemí do prvního a do druhého patra. Do třetího patra jede zase jiný výtah. Výtahy jsou celkem tři – ve východním, severním a západním pilíři.

Eiffelova věž (často psáno Eifelova věž) má tři plošiny, na první plošině ve výšce 57 metrů je její audiovizuální muzeum. Tady se návštěvníci mohou vrátit do minulosti, spatří, jak se majestátní věž, fascinují ve své době celý svět, stavěla. A je tu postaráno i o mlsné jazýčky v restauracích. A o pokochání duše – už odtud je úžasný panoramatický výhled na Paříž. Druhá plošina je smontována ve výšce 115 metrů. I tady jsou restaurace. Především jejich návštěvníci tvrdí, že je odtud ještě lepší výhled než z vrcholu věže. Na třetí plošinu ve výšce 274 metrů se lze běžně dostat už jen výtahem. Odměnou je výhled na město, při dobré viditelnosti se můžete zahledět až na katedrálu v Chartres, vzdálenou 65 km. A také tady si můžete dát v baru i dobrý, doslova vrcholový drink.

Architekt Gustav Eiffel stavěl svoji Železnou dámu na počest 100. výročí Velké francouzské revoluce. A na počest Světové výstavy v Paříži roku 1889. V době svého vzniku byla nejvyšší stavbou světa. Z dnešního pohledu je přímo kuriozní, že původně měla stát pouze dvacet let. Dobový předpoklad naštěstí nevyšel. Díky tomu, že byla významnou meteorologickou stanicí, pak i radiovou a televizní vysílací věží, a po celý čas místem doslova kultovním, pařížskou a francouzskou pýchou, zůstala zachována (na rozdíl od některých jiných výtvorů kanceláře inženýra Eiffela, k nimž patřil například i likvidovaný železniční viadukt u moravských Ivančic).

Jak se nejznámější věž světa narodila? V roce 1889 bylo v Paříži vypsáno výběrové řízení na vytvoření vhodného poutače světové výstavy. Konstruktér Eiffel neváhal, přihlásil se a zvítězil se svým návrhem třípatrové ocelové věže. A div architektury i stavařiny, strojařiny dokázal pak postavit během dvou let... Dneska se už trochu zapomíná, že tehdejší Pařížané ale odvážnému panu Eiffelovi nemohli přijít na jméno. Zatracovali ho, tak moc se jim věž nelíbila, škaredě o ní pěly i první kuplety, psalo se i v novinách...Akurátní, elegantní, noblesně se tvářící Pařížané ji považovali za ošklivé, nevzhledné železné monstrum.

Dokonce se architekti, spisovatelé a vůbec obec umělecká, v jejích řadách mj. spisovatelé Alexander Dumas ml., Émile Zola nebo skladatel Fausta a dalších skvělých děl, žák učitele českého muzikanta a pedagoga Antonína Rejcha Charles-Francois Gounod, a mnozí další, se dokonce spojili v akci s názvem „300 za odstranění monstra“! Třeba Guy de Maupassant byl pravidelným návštěvníkem zdejší restaurace, prý proto, že to bylo jediné místo v Paříži odkud nebyla vidět. V roce 1909 měla věž už skutečně na kahánku. Přímým důvodem ke zbourání tehdy ovšem nebyla její údajná ošklivost, ale skutečnost, že věž měla prý prošlou koncesi.

Jenomže! Už na přelomu 19. a 20. století se Eiffelova věž (Eifelova věž) stále víc začala objevovat v mnoha podobách na obrazech nové vlny kumštýřů v jiném světle. Maloval ji Pissaro, oblíbili si ji také Utrillo, Seurat, Delaunay a také ji začali velebit básníci, Cocteau i Apollinaire mezi nimi. A tohle zbourat? Vyloučeno! Věž tak přežila svoje nejtěžší léta. Pařížané si na ni zvykli, umělci, i ti další, kteří ji zprvu zatracovali, ji také vzali na milost. A tak už za všeobecného souhlasu roku 1923 Antoin Bourdell umístil pod Eiffelovu věž bustu jejího otce, inženýra Eiffela. Starý pán toho roku umřel, v požehnaných 91. letech...

A ještě, že to tak dobře s Eiffelovkou dopadlo! Dovedete si představit Paříž bez ní? Bez té staré Železné dámy? Dovedete si představit procházku městem, aniž byste ji viděli. Nemyslitelné představy, že… Stavebních objektů, které šokovaly ve své době, ale Paříž povolila v různých letech postavit víc. Prosklenou Pyramidu na dvoře Louvru, supermodernou šokující nové sídliště La Défense, i nyní povoluje – ačkoliv je městem s památkami zapsanými na prestižním Seznamu památek světového dědictví UNESCO – výstavbu vysokých kontroverzních domů...

Nejbližší okolí Eiffelovy věže je samozřejmě rájem turistů, ve stáncích se suvenýry vybírají, přemítají, zvažují, ale s jedním si můžete být jisti – pohlednice s Eiffelovkou nakonec koupí každý!

Eiffelova věž (La Tour Eiffel) je pařížské téma, domácích i turistů dodnes. Někteří si dokonce vybírají trasy metra, které jezdí na povrchu v její blízkosti, aby se kochali den co den pohledem na ni. Eiffelovka tvoří Paříž Paříží, bez ní by to opravdu nebylo ono. A také bez lidí, kteří Eiffelově věží denně věnují svoje síly, aby ji udrželi v kondici, například odvážní výškoví natěrači.... Nátěr věže nutno zgruntu obnovit každých sedm let. Prý se přitom vždy spotřebuje 50 tun barvy. Od odborníků víme, že se zdravá Eiffelovka při velkém větru vychyluje v nejvyšším bodě maximálně o 12 (!!) centimetrů. Nejvyšší místo na rozhledně patří meteorologické stanici, na vrcholku jsou od roku 1957 umístěny i televizní anténa a radiový vysílač.